Stačilo jedno prosté slovo,
mohl jsi být stále s námi,
odpusť příteli můj drahý,
teď jsme bez Tebe sami.

Stačil jeden prostý čin,
mohl jsi se dále smát,
odpusť příteli můj vzácný,
teď musím u Tvé památky stát.

Stačilo jen nechat zprávu,
mohly Ti vlasy opět vlát,
promiň příteli, chybíš nám,
teď nemůžeš motorku svou rvát.

Stačilo přátelské rozhodnutí
a mohl jsi s přáteli pít,
odpusť mi příteli od srdce,
že nemůžeš tady s námi být!

Jsi přítel, který šel na pivo a smál se,
jsi kamarád, který tady byl a snažil se,
jsi člověk, který byl jediný a už není...

Tvé vlasy protínaly větry divoké,
smál ses a byl mezi námi rád,
pro kamarády jsi měl srdce veliké,
kéž bych život mohl Ti zpátky dát!

Tam nahoře, Matýsku, snad si užíváš,
neztratíme Tě z našich duší,
snad se tam na nás usmíváš,
napořád zůstaneš v našich srdcích!


Odešel jsi a zanechal velkou vzpomínku,
odešel a ani se nestihl rozloučit,
nacházím v Tobě každý večer chvilinku,
tu chvíli, kdy chci za Tebou skočit!

Směju se životu, ale pláču nad smrtí,
pláču, že jsi šťastně odešel a nepříjdeš,
že jsi v očích mých zanechal svůj smích,
směju se, ale Ty jen tak neodejdeš!

Jen vzpomínám, jsi můj přítel a chybíš tu,
jsi osoba, která tady už druhá nebude,
nácházím v Tobě každý večer chvilinku,
tu chvíli, kdy skočit za Tebou nepůjde!


*** S úctou věnováno zesnulému blízkému příteli Matěji Hurdesovi ***